Zhruba před měsícem jsem ani nevěřila tomu, že se toho momentu dožiji. Už od května jsem byla ve škole úplně mrtvá. Přece víte, jak se psychické přetížení a stres projevuje i fyzickou únavou? Je to opravdu děsné. Díky tomu vědomí, že mám teď před sebou dva měsíce volna (pravda, naložili nám úkoly i léto, ale není toho moc), jsem dneska úplně ožila. Vlilo to do mě novou energii, kterou jsem dlouho potřebovala.
Známky jsem víceméně neřešila. Ta jediná trojka z matiky není tak hrozná. Už jsem se s ní smířila při nástupu na gympl a jsem ráda, že to není horší. Jen taková věcná, dostáváte někdo něco za vysvědčení? :)
Včera odpoledne jsme s H. znovu vyrazili krmit divou zvěř k soutoku. Jde z toho trochu strach, když se na vás vrhne armáda kachen a gang nutrií :D Zbytky pečiva už nám nestačí, rovnou kupujeme čerstvý chleba.

Tak tohle byla teprve malá skupinka kačerů.

Chvílemi mám pocit, že mají opravdu bezedný žaludek.
