Srpen 2013

Ať žijí autokempy!

22. srpna 2013 v 21:39 | Nausy |  Nevšední zážitky
Musím uznat, že výlet s desetikilovou bagáží na zádech jsem podcenila.
S H. jsme si naplánovali krásné čtyři dny na jihu Čech. Vyrazit v úterý 6. srpna ráno, navštívit Hlubokou, Třeboň a vrátit se v pátek večer. A tak jsme vyrazili.
Do Prahy jsem se dostávali tím skvělým autobusem od Student Agency, ve kterým se řídím pravidlem, prospat cestu. Ze Smíchova jsme měli jet do Českých Budějovic ještě skvělejším autobusem od Student Agency. Dojeli jsme na Smíchovské vlakové nádraží a koukáme, že autobusové nikde. Po kilometru chůze, jsme to autobusové nádraží našli, s tím, že jsem u něho našla i vchod do metra - Anděl. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, že?
Na vymakané autobusové nádraží v Budějkách jsem teda pěkně zírala. Nikdy by mě nenapadlo, že ho udělají na střeše obchoďáku. Tím líp pro nás cestovatele. Odtamtud to byl kousek na vlak, kterým jsme měli jet. Ale ono ejhle, výluka. Čekali jsme další hodinu na vyhřátém nádraží, abychom mohli jet vypařeným autobusem. Ovšem na druhou stranu byli pan řidič a průvodčí (co vypadal jako kozlík) tak milí, že jsem sí říkala, čeho si asi šlehli před cestou. Třikrát nám byla vysvětlena cesta na zámek, ze zastávky, kde nás potom vysadili. Ty první tři kiláky na zámek byly ještě dobrý. Hlavně proto, že jsem si dali hodinovou pauzu na Hluboké a pak nás čekala hodinová prohlídka. Kterou jsme nakonec absolvovali dvakrát, protože jsme měli batohy ve vstupní hale a průvodce se s námi musel vrátit. Vyhodil nás ale na nádvoří, které už bylo zamčené. Kvůli nám tedy odněkud vylez nerudný chlapík, aby nám odemkl tu ohromnou bránu.


Pak nás čekala a čtyř kilometrová cesta v tom příšerném vedru do kempu. No, tam jsme se doslova doplazili. Děkuju nebesům za čistou vodu v Bezdrevu. Svlažit se v rybníku bylo k nezaplacení.
Večer se přihnala bouře. Začala pořádnou vichřicí, kdy nám asi deset metrů od stanu, spadnul pořádný strom. Spadl vedle stanu nějakých mladších dětí, které pak vyjančily celý kemp. Nedalo se jinde stanovat než v lesíku, ty stromy se pořádně ohýbaly. Tak do hodiny se sbalila půlka lidí a odjeli pryč. Během noci ta druhá půlka, protože ta bouře zuřila až do dvou do rána. Vyhnala nás ze stanu do přístřešku u sprch celkem 3x za noc. Já už byla tak unavená a promrzla, že mi začínalo být jedno, jestli na mě něco spadne, jen jsem chtěla spát.
Rána jsem se dočkali, ale protože jsme byli vyřízení, cestu na autobusou zastávku jsme si zkrátili pomocí turistického vláčku. A jak nám bylo fajn! Po hodinovém čekání během největšího žáru v místě, kde nebyl žádný stín, jsme nasedli do autobusu směřujícího do Českých Budějovic. Kvůli poloprázdnému žaludku, šílenému vedru a pánovi větších rozměrů, který seděl vedle mě a dost nepříjemně voněl, bylo mi špatně. Proto jsme čekali další hodinu a půl na další spoj. H. si mezitím dal čínské nudle (možno vietnamské, to už nevím). Další hodinová cesta v zapařeném buse, to mi na můj žaludek vážně pomohlo! Třeboní jsme doslova prolítli, chtěli jsme co nejrychleji do kempu. Tam jsme našli sice krásný, ale dost zanešený rybník řasami. Koupání žádné, alespoň jsme se polili vodou z lahve.
Po hodince odpočinku jsme vyrazili prohlédnout si Třeboň pořádně. Nakonec z toho byl jen nákup snídaně a večeře v restauraci. Dala jsem si kuřecí prsa na medu s jablky a vlašskými ořechy. bylo to opravdu vynikající, ale jak mi bylo celý den blbě, tak jsme spořádala jen polovinu porce. H. si dal kapří hranolky se zeleninovým salátem. Mně už po tom bylo dobře. Pro změnu začalo být špatně H., pravděpodobně z těch nudlí na nádraží.

3. Týden - 12. 8. - 18. 8. 13

19. srpna 2013 v 20:09 | Nausy |  Projekt 365
Pondělí - 12. 8.
Konečně jsem se dostala k Šarlatovému písmenu. Knihy jsme dostali na angličtině na léto k přečtení. Minulý rok jsem četla v angličtině zkrácenou verzi, letos jsem si k tomu vzala na pomoc slovenský překlad.


Úterý 13. 8.
Pomalu se už připravuji na třetí ročník.


Středa 14. 8.
Postcrossing. Konečně jsem zas posílala pohled jinam než do Ruska!


Čtvrtek 15. 8.
Byly jsme s kamarádkou krmit nutrie. Bohužel ona odešla z parku počůraná od jednoho chlupáče.


Pátek 16. 8.
Konečně začínám opět pravidelně kreslit.


Sobota 17. 8. + neděle 18. 8.
Spala jsem u kamarádky a foťák zůstal doma :)

Živote, živote

15. srpna 2013 v 19:00 | Nausy |  Trocha rozjímání
Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.
Seneca

Občas se mi zdá, že všichni jedou podle řídícího manuálu. Vystudovat, najít si práci, založit rodinu a všechny radosti života nechat na stáří, až budou mít čas. Jenže pak přijde to stáří, ten vytoužený důchod a ti lidé najednou nevědí, co s tím volným časem. Nemají žádné koníčky, zájmy. Vždyť taky byli jen celý život zvyklí pracovat. Pak se doma buď jenom užírají nudou, nebo začnou opět pracovat. Znám to ze svého okolí.
Začínám se v tom vzorci vidět i já. Celou základu jsem měla spostu koníčků a zájmů. Když přišla střední škola, všechno se změnilo. Tam sedím několikrát týdně do půl paté, doma si akorát sednu znovu k učení, protože chci všechno zvládnout s dobrými výsledky, abych měla lepší šance jít na dobrou vysokou, najít si pak finančně dobře ohodnocenou práci a zajistit rodinu. Věčně se opakující vzorec, který jsem zřejmě převzala po svých předcích.
Jsem mladá a přesto vidím, jak pomalu všechno, co mě baví odkládám na "jindy" před svými povinnostmi. Trochu mě začíná užírat strach, že čím víc času takhle uplyne, tím se zvětší šance, že se odnaučím bavit se. A že to zase přenesu na své děti.

2. týden - 5. 8. - 11. 8. 13

11. srpna 2013 v 21:29 | Nausy |  Projekt 365
Pondělí 5. 8.
Balení na výlet. Musím říct, že rozhodování, co skutečně budu potřebovat, bylo hrozné a nutné. Přece jenom jsem to měla táhnout na zádech. Nejvíc mě rozčílo, že potom, co jsem měla vše zabalené, jsem zjistila, že potřebuju věc, která samozřejmě byla na samém dně.



Úterý 6. 8.
Příjezd na místo určení - Hluboká nad Vltavou. Musím říct, že to místo je nádherné!


Středa 7. 8.
Druhou zastávkou byla Třeboň. Byli jsme utajaní, tak jsme se jen krátce prošli po městě a šupajdili na večeři.
Tohle je Zlatá stoka.


Čtvrtek 8. 8.
Celodenní toulání Třeboní a krmení kapříků.


Pátek 9. 8.
Poslední procházka kolem rybníka Svět. Pak už nás čekala cesta domů.


Sobota 10. 8.
H. je velmi šikovný kluk, vyrobil mi zadní stěnu do terárka pro gekončíka.


Neděle 11. 8.
Konečně jsem se dokopala, abych něco nakreslila. Je to orel bělohlavý. Moc s tím spokojená nejsem.


Když jedete MHD...

10. srpna 2013 v 18:57 | Nausy |  Trocha rozjímání
...při dobíhání na zastávku řidič vždy počká než budete téměř až tam, zavře dveře a odjede.

...vždy, když jedete moc brzy, má zpoždění a naopak.

...a uvolníte místo staršímu člověk, sprdne vás, že zas tak starý není.

...a neuvolníte místo staršímu člověku, sprdne vás, že jste nevychovaný spratek.

...lidi, kteří jedou až na konečnou zastávku, vždy obsadí i sedadlo vedle sebe taškou a celou cestu ignorují lidí, kteří si chtějí sednout.

...pokaždé se najde milá stará paní, kterou pustíte sednout, ale ona vás sprdne, že jí neočistíte sedadlo.

...pakliže postřebujete rychle vystoupit, dav lidí ucpe prostor u dveří.

...řidič si myslí, že během 10 sekund, co jsou dveře otevřené, stihne vystoupit celý autobus.

...občas se stane, že váš autobus jede s hodinovým zpožděním, nebo nejede vůbec.

...leje jako z konve, ale řidič trvá na tom, že těch třicet lidí musí nastupovat předními dveřmi.

...syndrom prázdného sedadla. Pět lidí stojí kolem sedadla, nikdo si nejde sednou. Když si tam sednete vy, celou cestu vás zabíjí pohledem.

...lidi si myslí, že když máte sluchátka, neslyšíte, jak vás pomlouvají.

...ikdyž je celý autobus prázdný, vy tomu starému člověku zaberete jeho oblíbené sedadlo a jste nevychovaný spratek, že ho nepustíte sednou.

1. týden - 29. 7. - 4. 8. 13

4. srpna 2013 v 21:39 | Nausy |  Projekt 365
Už jsem na tento projekt narazila na mnoho stránkách, tak jsem si řekla, že to úplně není špatný nápad a také se zapojím. V podstatě jde o to, vyfotit každý den fotografii, která by ten den vystihla. Samozřejmě k tomu přidat i nějaký krátky popisek. Vkládat to sem každý den bych nejspíše nestíhala, rozhodla jsem se tedy pro toto týdení shrnutí.


Pondělí - 29. 7.
Vzhledem k opravám na Benešovce, je rampa stržena a na poštu se musí po provizorním schodišti a lávce. Jde se po tom dost špatně, každý schod je jinak vysoký a široký. Já se byla na poště předzásobit písmenkovými známkami před zdražením poštovného.


Úterý - 30. 7.
V úterý se přihnala silná bouře, co nám nakonec vytopila sklep. Zase. Před tím uragánem jsem se ještě stihla pojet na kole.

Středa - 31. 7.
Menší experiment s vlasy. Už dlouhou dobu jsem chtěla do černých vlasů červenou. Ve středu jsem se konečně dokopala si koupit peroxid a melírovou barvu. Hm, v koupelně jsem nadělala trochu bordel, který jsem pak delší dobu uklízela. Ta barva se opravdu zažrala do všeho.
Peroxid jsem si koupila 9% a měla jsem si ho na vlasech nechat asi 25 minut. Všechny ty konečky jsem měla zabalené v alobalu, ale když jsem po uplynutí stanovené doby rozbalila, nebylo to pořád ono. Takže jsem si to na vlasech nechala skoro hodinu. S výsledkem jsem spokojená :)


Čtvrtek - 1. 8.
Rekordní teploty znovu útočí, raději jsem celý den strávila u bazénu se Šarlatovým písmenem. Čtu to ve slovenštině.


Pátek - 2. 8.
Pro změnu jsem opět trávila půlku dne v bazénu a na zahradě poletováním s foťákem a focením květin. Na odpoledne jsme zajeli s H. na koupaliště. To taky byla má první jízda na skůtru.


Sobota - 3. 8.
V tom velkém horku jsem se nezmohla na nic, než celý den koukat na Supernatural a popíjet z mého Supernatural hrnku studené kakao. Byl to vážně bezva den. Nějak jsem se i přistihla, že během 5. série jsem přetáčela jen na scény s Luciferem. Ah, kdyby skutečně vypadal jako Mark Pellegrino, jsem jasná a chci do pekla.


Neděle - 4. 8.
Celý den opět bylo dusno, vyrazili jsme na písák. No, domů jsme přijeli těsně před tímhle.